Eda Kriseová: Prázdniny s Bosonožkou

Když jsme si v knihovně hledaly čtení na prázdniny, padla mi do oka tahle útlá knížka. M6 hned zaujala, protože celé léto běhá bez bot. A taky na obálce je krásná ilustrace. Bosonožka putovala k nám domů a zpříjemnila nám několik dní a večerů.

Příběh je o sestrách Terezce a Majdě, které zůstávají od jara do podzimu s maminkou na vesnické chalupě. Od sousedky dostanou malého králíčka, který jim ale za pár dní zevšední a často na něj zapomínají. Pak se ovšem na králíkárně objeví první dopis od víly Bosonožky, která holčičkám tlumočí králíkův stesk a trápení. Rozhodnou se, že se o zvířátko budou lépe starat a začnou si také s vílou dopisovat. Přitom prožívají různá dobrodružství - pálení čarodějnic, hledání pokladu, rozzlobí skřítka Vikýřníka, pozorují divého muže a pokusí se také s Bosonožkou setkat.
Vyprávění je to laskavé a něžné. Bosonožka v dopisech holčičky tak trošku vychovává, ale vyznívá to velmi mile a nenásilně. V dopise například píše: "Kdybyste nás víly chtěly vidět, nesměly byste do té doby ani jednou zalhat, s nikým se pohádat nebo poprat, nesměly byste nikomu ublížit ani nikoho rozzlobit". Neměly to holky jednoduché. Eda Kriseová byla mimo jiné disidentka a po revoluci poradkyně Václava Havla, takže správné věci, etika, pravda i láska zde přirozeně jsou.
M6 byla užasle ponořená do děje, který je dokreslen poetickým vylíčením přírody a jejích proměn, a současně se dotýká života na vesnici, zvyků i tradic. Příběh krásně plyne, pak se chvíli zastavíte, pokocháte přírodou a pak se s Terezkou a Majdou zase rozeběhnete za dalším dobrodružstvím.

V průběhu celého čtení jsem si vychutnávala také krásnou češtinu a obrovskou slovní zásobu paní autorky, která děti zaručeně obohatí. Zároveň však předpokládá jistou čtenářskou vyspělost, neboť paní Kriseová tvoří hodně dlouhé věty a rozvitá souvětí. Vydavatelství doporučuje knížku od 8 let. My jsme četly v čerstvých šesti a nebyl to problém. Naopak bych váhala, zda starší děti zaujme dobrodružství sestřiček, které ještě nechodí do školy.

Kniha má 112 stránek a v nich 24 kratších kapitol, takže děti udrží pozornost a výborně se hodí i pro čtení před spaním.

Příběh nádherně ilustrovala Michaela Pavlátová, radost pohledět. Jsou zde obrázky v textu i na celou stránku, často jsme přerušily čtení a jen se dívaly.

Knížka nás chytla a držela až do konce. M6 byla nadšená, zaujatá a vytrvale se dožadovala dalšího čtení. Líbilo se jí prý úplně všechno, nejvíc si pamatuje vyprávění o mořské okurce a určitě si knížku mají všechny děti přečíst. Já jsem si čtení velmi užívala a pro sebe jsem v textu našla velmi hluboké myšlenky. Rozhodně doporučujeme si knížku půjčit v nejbližší knihovně.

Sibéal Pounder: Války čarodějek

Jde najít knížku pro malé slečny, aby byla inteligentní, zábavná a čtivá?

V knihovně M6 mezi novinkami objevila knížku o čarodějkách. Asi by mě normálně nezaujala, ALE mám pocit, že je načase, aby se D9 pustila do delšího samostatného čtení, a taky vzadu na přebalu je zdůrazněna "Nominace na Waterstones Children`s Book Prize 2016". Rozhodla jsem se to tedy zkusit a našly jsme si v polici první díl této série (v angličtině čítá pět knih, u nás tři). Doma si tuhle knížku holky vytáhly jako první a putovala s námi na dovolenou.

O čem to je? Rocce Čamodějné je devět let a žije s příšernou pěstounkou. Náhle se u ní objeví Kouzelná vílí kmotřička Viola a sdělí jí, že je čarodějka. Společně se skrze vodovodní potrubí dostávají do Žumpanie, země pod potrubím, kde čarodějnice žijí. Rocka se s ní pomalu seznamuje, ovšem záhy se dozvídá, že ji tam Viola přivedla, aby se zúčastnila Války čarodějek. 

Válka naštěstí není krvavý souboj na život a na smrt, ale televizní soutěž, která rozhodne o příští Hlavní čarodějce celé Žumpanie. Rocka se seznámí s prvními kamarádkami, Čendou Čuníkovou a Primadorou Letvarovou. V Žumpanii se jí začíná líbit. Ačkoliv se žádné soutěže účastnit nechce, je pro ni vítězství jedinou šancí, jak zde zůstat. 

Válka čarodějek začíná. Rocka a Čenda musí společně vyluštit hádanky rychleji než soupeřky. Nejtěžší souboj svedou s Felicitou Netopýrovou, která je zlá, lstivá a nedodržuje pravidla. Naše hrdinky zvítězí a pak je čeká velké rozhodnutí - vítězkou může být jen jedna. 

V příběhu je příjemně akcentováno přátelství Rocky a Čendy. Rocka zdánlivě nemůže zvítězit, neumí zaříkávát ani vařit lektvary. Některé čarodějky jí opovrhují, protože pochází z Nadpotrubí. O Čendě se zase říká, že je hloupá a je špatná čarodějka, k tomu je z chudé rodiny a není hezky oblečená. Obě dívky však zvítězí díky své chytrosti, odvaze a dobrému srdci.
Zlo zde představuje Felicita, jakožto nafoukaný potomek zlého čarodějnického rodu a její obdivovatelka Aga z nejbohatší žumpanijské rodiny. Chování těchto dívek i jejich přátelství, které ve skutečnosti přátelstvím není, vytváří protipól Rocce s Čendou.
V příběhu hraje velkou roli i móda a oblékání čarodějek. Všechny postavy řeší boty, kabelky, klobouky, trendy ... Rocčina kamarádka Primadora je dcerou nejslavnější módní návrhářky. Ale mimochodem, Primadora mi přijde jako charakterově nejzajímavější postava, mediálně známá dívka, kterou každý zná a sleduje, ale která je překvapivě velmi hodná, příjemná a ochotná nezjištně pomoci. Ten důraz na módu a vzhled může v jistém smyslu holky zaujmout a dodat knížce na atraktivitě, ale mně osobně nesedí. Rozhodně to není nic, co bych u svých dcer chtěla podporovat nebo vyzdvihovat jako důležitou kvalitu. Naopak si myslím, že malé čtenářky by si zasloužily trochu propracovanější osobnostní profil postav.

Se čtením knížky jsem ze začátku dost bojovala. Příběh se rozbíhá pomalu, 90 stránek trvá, než Válka čarodějek skutečně začne. Úvodní kapitoly jsou navíc poměrně uječené. Komunikace probíhá v termínech: vyštěkla, vybuchla, vyjekla, odsekla, zaječela, vyklřikla, zahřměla, hulákala, zařvala, doplněna záplavou vykřičníků a TEXTU VELKÝM PÍSMEM! Nahlas se to četlo opravdu špatně. V dalších kapitolách se postavy naštěstí uklidňují a hysterická zůstává v celém příběhu jen víla Viola.
Další věc, u které jsem se při čtení ošívala, je určitá kanálovitost. Ano, pokud se do říše čarodějek cestuje odpadním potrubím, nevylezou úplně čisté. V knize po nich teče množství slizu a špíny. V celé Žumpanii (angl. Sinkville) trčí z oblohy konce trubek, ze kterých něco kape a čarodějky musí nosit deštníky. Vlasy Čendy jsou pokryté "černým svinstvem", které z nich odpadává, výsledek nevydařeného pokusu zkrotit kudrny ...  Není tohle zbytečné?
Jakmile se příběh došourá k začátku Války, začne mít kniha spád. Soutěžící dívky řeší hádanky, podle kterých nachází cestu k dalším šifrám, které je vedou k cíli. Ocitají se na rozličných místech a potkávají mnoho dospělých čarodějek, které jim cestu rozhodně neulehčují. Prostředí čarodějného světa je vytvořeno s velikou fantazií. Příběh ubíhá, pořád se něco dějě, dočkaly jsme se mnohých překvapení a vše má logickou návaznost (až tedy na jedno místo, kde jsem si říkala "jak je to možné?" a po usnutí dětí jsem se vracela do předešlých kapitol ... a logickou souvislost jsem nenašla ... ale holky si nevšimly). V závěru už jsme se od knihy nemohly odtrhout a těšily se, jak to dopadne. Poslední kapitoly jsem dočítala až do půl jedenácté, protože holky už by neusnuly, kdybych nechala konec na druhý den.

Holky tahle knížka úplně pohltila. Hrály si spolu na čarodějky a kouzlily, pořád o ní mluvily. Co je nejlepší, D9 si knížku brala i sama, aby si něco přečetla. Zvládla toho docela dost a dokonce četla i mladší sestře nahlas, což se u nás děje tak dvakrát do roka. Takže účel byl splněn, četla sama a s nadšením.

Pro začátky čtení se kniha hodí. Má necelých 270 stran, 44 krátkých kapitol. Použitý je standardní font a písmo je větší. Ilustrace jsou černobílé.

Války čarodějek mají své silné i slabé stránky. Holkám se líbila, větší část se četla dobře, měla fantazii a spád. Na druhou stranu, pro čtenářky nad 8 let by knížka mohla být méně jednoduchá. Beru to jako dívčí knihu, možná předchůdkyni kategorie "román pro ženy", oddechovku polopatickou.

A na závěr - proč se do soutěže vybírají devítileté dívky? Podle mně nejlepší věta knihy: "Devítileté dívky vidí svět nejjasněji a nejúžasněji." Budu na to myslet :)

Marcin Mortka: Tappi a narozeninový dort

Víte jak se zamilovat do knihy po dvou větách? Otevřete Tappiho a čtete: "Jednoho jarního rána sobík Chichotek skotačil po Šeptajícím lese. Přemýšlel o tom, jaká je to krása být Chichotkem."  A takhle vás Marcin Mortka hladí po duši v každém příběhu. 

V těchto příbězích totiž nejde o boj kdo z koho, ani o boj dobra se zlem, tady prostě vyhrávají všichni. Pokud se někdo nechová hezky, tak se Tappi zamyslí anebo se rovnou zeptá, zjišťuje proč to tak je. Najít řešení pak vlastně není moc složité. 

Jindy proběhne dobrodružné hledání ztraceného polštářku, bez kterého chudák Chichotek opravdu neusne. Ale co když sobík zjistí, že si na něm pochrupává medvěd Břicháč svým zaslouženým zimním spánkem? Nebojte se, i tady se najde řešení, aby byli spokojení oba.

S podobnými problémy se děti mohou samy potkat. A pokud to máte rádi, knížka vás krásně navede, abyste si o nich s dětmi povídali. Mně třeba zvlášť uvízl v paměti příběh o tom, že nemoc je potřeba vyležet a nic víc se s tím nenadělá. Může to být otrava, ale přátelé (a maminky) vám pomůžou to zvládnout. Nebo když stará vrba přestane být strašidelná, poté co ji Tappi krásně ozdobí.

Víc už bych asi prozrazovat neměla, abych vám nechala i trošku překvapení. Jen dodám, že se mi kniha dobře četla a pro M6 byla velmi dobře srozumitelná.

Knížka potěší i krásnými ilustracemi Marty Kurczewske, na každé stránce je nejméně jedna pro potěchu malých i velkých oček.

Knížek o břichatém vikingovi Tappim a jeho přátelích je několik. Některé jsou pro starší děti, ale na Narozeninovém dortu si podle Hosta pochutnají i čtyřleťáci. Podle mého názoru může posloužit i jako jedna z prvních knížek pro začínající čtenáře, neboť mimo jiné jsou písmenka dost velká a font dobře čitelný.

V knížce je deset samostatných příběhů, které jsou relativně krátké, takže rychle přečtete jeden-dva, než je čas jít spát. 

Tappiho jsme četli s M6 a moc ji to bavilo. "Měly by si to přečíst i další děti, hlavně Verunka, protože je to moc pěkné a dobrodružné," vzkazuje. E1 ocenila hlavně obrázky, když už nám do toho nakukovala přes rameno.

Knížku jsme si vypůjčily v knihovně a určitě si hned půjčíme i další knížky o Tappim. Pokud bych měla doma tří-čtyřleté dítě, uvažovala bych i o tom, že knížku natrvalo zařadíme do naší knihovny. Určitě bychom se k ní rádi vraceli.

Vydal Host v roce 2016. Na jejich stránce si můžete v náhledu přečíst první kapitolu.

http://nakladatelstvi.hostbrno.cz/nakladatelstvi/pro-deti-a-mladez/tappi-a-narozeninovy-dort-1181

Můžete si také stáhnout pexeso, omalovánku nebo luštění na Tappiho vlastních stránkách: http://www.tappi.cz.

Krásné literární pohlazení,

Š.